Dvě třetiny spotřebitelů se setkaly s falešnou internetovou recenzí

Luboš Kudláček 12. 4. 2014     Rubrika:  Podnikání    Štítky: PR weby, průzkumy, Public relations

Organizace dTest provedla průzkum, jehož výsledkem je zajímavá skutečnost. Více jak polovina respondentů totiž uvedla, že se setkala s nevěrohodnou internetovou recenzí, o níž se domnívá, že mohla být napsána na objednávku.

Zajímavý není ani tak fakt, že tyto recenze existují, ale spíš to, že lidé jsou velmi dobře schopní o pravdivosti pochybovat, odhalit recenze psané na objednávku a nedůvěřovat všemu, co je psáno.

Internetové recenze a zkušenosti příbuzných a známých jsou podle průzkumu pro většinu spotřebitelů nejdůležitějším zdrojem informací při rozhodování o nákupu určitého výrobku či služby.

„96 % respondentů uvedlo, že před pořízením výrobku či služby vždy či občas vyhledávají recenze jiných spotřebitelů. 95 % z nich vyhledává tyto recenze na internetu,“ cituje výsledky průzkumu Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu.

Lidé nejčastěji vyhledávají recenze na speciálních srovnávačích cen (Heuréka.cz, Zboží.cz), dále na internetových stránkách prodejců zboží a poskytovatelů služeb či na zpravodajských serverech. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 3409 respondentů.

S rostoucím vlivem internetových recenzí však roste i míra jejich zneužívání.

„Dvě třetiny spotřebitelů uvedly, že se na internetu setkaly s recenzí, kterou pokládaly za nevěrohodnou a necelá třetina respondentů si myslí, že jsou online recenze využívány ke konkurenčnímu boji mezi podnikateli,“ říká Lukáš Zelený.

47 % z těch, kdo vůbec nevyhledávají spotřebitelské recenze, tak činí proto, že jim nedůvěřují. Domnívají se, že recenze mohou být zmanipulované výrobci nebo nevypovídají o skutečné kvalitě výrobku.

Z právního hlediska je třeba rozlišovat kladné a negativní falešné recenze. Pozitivní falešné recenze lze – jakožto sdělení směřující k podpoře podnikatelské činnosti – považovat za reklamu. Vyplývá to z definice reklamy v zákoně o regulaci reklamy.

„Je-li taková recenze zveřejněna na objednávku daného podnikatele, jedná se o nekalou obchodní praktiku ve smyslu zákona o ochraně spotřebitele a rovněž za určitých podmínek o skrytou reklamu dle zákona o regulaci reklamy,“ vysvětluje Lukáš Zelený.

Jako příklad lze uvést některé recenze na slevových portálech, jak uvedla jedna respondentka průzkumu:

„Když jsem uveřejnila negativní recenzi na kadeřnici, dostalo se mi negativní reakce a můj příspěvek byl poté smazán. Nadále se zobrazovaly pouze neutrální dotazy a pozitivní příspěvky. Myslím si, že slevové portály zveřejňují pouze pochvalné příspěvky, aby získaly zákazníky. Kladné recenze si občas píší provozovatelé služeb sami, nebo požádají známé, aby nalákali zákazníky.“

Z pohledu práva je vždy důležité posoudit, zda se jedná o skutečný postřeh či hodnocení spotřebitele nebo zda jde o recenzi, která není založena na zkušenosti, ale směřuje buď k podpoře podnikání, nebo naopak k poškození daného subjektu. Negativní falešné recenze nenaplňují výše uvedenou definici reklamy. Mají-li však za cíl poškodit konkrétní subjekt, může se jednat o nekalou soutěž.

Zdroj: dTest