Nepřizpůsobiví občané se ani přizpůsobit nemohou, nikdo jim to nedovolí

Redakce 3. 6. 2014     Rubrika:  Společnost   

Sociálně nepřizpůsobivý občan je takový člověk, který se svým životním postojem a chováním nepřizpůsobil a nechce přizpůsobit většinové společnosti. Jako nepřizpůsobivé přitom dnes označujeme takové lidi, kteří zároveň kvůli svému chování VADÍ ostatním občanům žijícím podle obecných společenských norem a pravidel.

Protestní pochod v Č. Budějovicích 24. 8. 2013

Blíží se letní prázdniny a s tím možná doba dalších protestních pochodů v centru velkých měst. Lid byl a je nespokojen. Projděte si libovolnou diskuzi na zpravodajském serveru a zjistíte, že kde je to vzhledem k obsahu článku jen trochu možné, tam se vždycky najde nějaký rozčílený spoluobčan, který se do takzvaných nepřizpůsobivých pořádně opře.

Pojďme si ještě jednou ujasnit ten pojem. Nepřizpůsobiví občané existovali již za minulého režimu, nejde tedy o nějakou novinku, nicméně termín nebyl tak zprofanován. Používal se prostě pro všechny lidi, kteří byli problémoví; tedy pro feťáky, bezdomovce, narkomany, kriminálníky, zločince apod. Dnes ale tyto osoby nazýváme pravými jmény a pojem nepřizpůsobiví se používá kvůli mediální korektnosti. Zpravodajský server nemůže psát o tom, že to či ono udělal Rom, ne. Rom je přece také český občan a pokud bychom řekli, že za to může Rom, šlo by rasismus.

Všichni ale ví, co termín nepřizpůsobiví znamená. Jsou to, jak se dočteme v již zmíněných diskuzích, Romové, cigáni, hnědočeši a samozřejmě hlavně cikáni. Loupí, vraždí, kradou, nechodí do práce a ohrožují ostatní slušné lidi.

Bílá mafie

Jedním z hlavních důvodů, proč se vloni vydala na protestní pochod i jinak neradikální část obyvatelstva, byla právě politická a mediální korektnost. Kromě souhry okolností (případ napadení na českobudějovickém sídlišti Máj, narození paterčat, kterým internetový obchod daroval kočárek) a propagandy radikálů na sociálních sítích (zejména Facebooku) lidem vadilo, že se o jejich problémech přímo nemluví. Politici a média mlčí o problémech s cikány a naproti tomu se nestydí použít termín bílá mafie, což je označení pro podnikatele, kteří těží ze sociální situace Romů a pronajímají jim byty za předražené ceny, přičemž Romové nemají možnost bydlet jinde, protože je prostě jinde nechtějí.

Začarovaný kruh

Vzniká tak začarovaný kruh. Média nechtějí psát o tom, jaký Rom kde spáchal trestný čin, protože to podporuje nenávistnou náladu a následné protestní pochody si většina obyvatelstva nepřeje. Politici o tom mlčí, protože ve skutečnosti nevědí, jak se k tomu mají postavit. Mají pochopitelně svůj názor utvořený zejména místem, kde žijí a co viděli jinde, ale prezentovat ho jako veřejní činitelé nemohou. Nemohou vystoupit proti části českého národa, navíc když jde z hlediska rasy o menšinu a ta má právo na rovnost zakotvenou v české ústavě. Média jsou potom strážci tohoto pořádku a napětí ve společnosti přetrvává.

Celkový názor na Romy pochopitelně nelze vyvozovat z komentářů na diskuzních serverech, ale můžeme se zamyslet nad postojem našeho okolí a nás samotných.

Chtějí se k nám do domu nastěhovat Romové. Co si pomyslíme? Ježiš, to tu budou dělat bordel a kočárky už nebudeme moci nechávat na chodbě. Bude sem za nimi lézt další svoloč, budou dělat hluk, pokřikovat na sebe, kouřit, brát drogy a krást. Nebo jim dáme šanci, budeme jim důvěřovat a zklamou nás případně jako lidé, nikoli jako cikáni?

Ano, odpovím za vás, šanci jim většinou nedáme. Ať už to bude v práci, kterou jim málokdo dá, nebo budou naši sousedé, nebo je jenom potkáme na ulici. Žijí mezi námi, ale zároveň mimo naši společnost. Potkáváme je a míjíme raději bez povšimnutí.

Účelem tohoto článku není někoho obhajovat, ale upozornit na to, že Romové se sami od sebe změnit nemohou. Existují mezi nimi i slušní lidé, lidé snažící se o změnu, ale jsou vtaženi zpět do světa předsudků a nenávisti ze strany většiny.

Divíme se, když romské dítě na otázku ohledně jeho budoucího života odpoví, že chce v životě brát dávky? Co jiného by mělo říct, když jeho matku nebyl nikdo nikdy ochoten zaměstnat a je naučené, že cikán práci nedostane? Co si asi čistá duše dítěte myslí, když je napadána kvůli barvě své pleti už ve škole? Ani stejně čisté duše jiné barvy pleti, naučené předsudkům svými bílými rodiči, jim tu šanci nedají.

Existuje řešení?

Krátkodobé ne, dlouhodobé ano. Není válka a ani nám nevládne totalitní režim, abychom mohli mít společného nepřítele, který vždy lidi spojuje. Nikoho nedonutíte chodit do práce omezením podmínek pro výplatu sociálních dávek, když mu stejně žádnou práci nedáte. A nezměníte dospělého člověka, který už si svůj charakter a životní názory vytvořil. Můžete dát ale (bez ohledu na to, jaké barvy pleti jste) šanci dětem a mladým lidem.

Možná se pak s nepřizpůsobivých Romů stanou Romové přizpůsobiví. Vzdělaní, protože jsme jim vzdělání bez předsudků umožnili a pracovití, protože na ně s životopisem v ruce nebudeme koukat skrz prsty.