Dohoda ACTA – co to je a co znamená?

Luboš Kudláček 27. 1. 2012     Rubrika:  Krátké zprávy, Ostatní články    Štítky: ACTA, Cenzura, EU, politika, zákony

V médiích je k dispozici dostatek článků o tajně podepsané dohodě ACTA. Anonymous vyřazují z provozu důležité weby, v Polsku se prý konaly demonstrace a řada odpůrců šíří mnoho zpráv o tom, co všechno nás v souvislosti s touto dohodou v nejbližší době čeká. Dal jsem si tu práci a dohodu ACTA si přečetl.

ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement) je obchodní dohoda proti padělatelství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy, Austrálií, Kanadou, Japonskem, Korejskou republikou, Spojenými státy mexickými, Marockým královstvím, Novým Zélandem, Singapurskou republikou, Švýcarskou konfederací a Spojenými státy americkými.

Za prvé je třeba říct, že tyto subjekty se podpisem zavázaly upravit svou legislativu tak, aby tato dohoda byla naplněna. Nejde tedy o zákon, který by konkrétně definoval a nařizoval jednotlivé kroky, které státy při plnění ACTA použijí.

Za druhé, podle mého skromného názoru, tato dohoda se občanů ČR nijak zvlášť nedotkne, a to zejména proto, že ty zásadní věci již v našich zákonech jsou.

Co je legální a co ne

V ČR je nelegální šířit nebo dokonce prodávat dílo bez potřebné licence. Tedy film na DVD není legální promítat veřejně, občan ČR nesmí pořizovat videozáznamy v kině a následně je umístit volně ke stažení na Internet.

Nesmí tam umístit ani kopii jakéhokoli jiného autorsky chráněného díla, ani ji jakýmkoli jiným způsobem předat někomu dalšímu.

Smí si pořídit kopii čehokoli pro svou potřebu. Smí si filmy a hudbu pro svou potřebu z Internetu stahovat a klidně vytvářet další kopie – opět ale jen pro svou potřebu.

Dohoda ACTA na tom nic nemění a měnit nechce.

O čem je ACTA

Je důležité vědět, že celá dohoda bazíruje na dodržování lidských práv. Smyslem dohody je díky zavedených zákonům usnadnit spolupráci a komunikaci mezi jednotlivými subjekty. Vezete přes hranice mikiny Adidas co nejsou Adidas? Dohoda říká, že u malého množství neobchodní povahy není nutné zasahovat. Vezete kamion bot Nike co nejsou Nike? Vyrobili jste tyto boty a chystáte se je prodat? Pak by proti vám měl jakýkoli stát, který je signatářem dohody, zasáhnout.

V ACTA jsou například tyto pasáže:

Smluvní strana může ve vhodných případech stanovit trestní řízení a tresty za neoprávněné zhotovování rozmnoženin kinematografických děl předváděných v zařízení uzpůsobeném k projekci filmů, jež je obecně přístupné veřejnosti.

Každá smluvní strana zajistí, aby přinejmenším v případech úmyslného padělání ochranné známky nebo porušení autorského práva nebo práv s ním souvisejících v komerčním měřítku bylo zavedeno trestní řízení a tresty. Pro účely tohoto oddílu patří k činům uskutečňovaným v komerčním měřítku alespoň ty, které byly uskutečněny jako obchodní činnosti za účelem získání přímé nebo nepřímé hospodářské nebo obchodní výhody.

Co se týká Internetu

Nevšiml jsem si, že by v dohodě bylo něco o tom, že se budou lidi odpojovat od internetu, že jim bude někdo na hranicích prohledávat notebook nebo mp3 přehrávač. Dokonce tam není ani nic o tom, že by poskytovatelé internetového připojení měli něco regulovat a hlídat. Nic takového. Naopak.

Dohoda vysloveně říká, že jakékoli kroky nesmějí vést k omezení obchodu, a to včetně elektronického.

Smluvní strana může v souladu se svými právními předpisy a nařízeními zajistit, aby její příslušné orgány měly pravomoc nařídit poskytovateli internetových služeb, aby nositeli práv neprodleně poskytl informace umožňující identifikaci účastníka, jehož účet byl údajně využit v rámci činností porušujících právo, pokud tento nositel práv uplatnil právně dostačující žalobu na porušení práva k ochranné známce nebo autorského práva či práv s ním souvisejících a pokud jsou takové informace žádány pro účely ochrany nebo prosazování těchto práv. Tyto postupy musí být uplatňovány způsobem, který vyloučí vytváření překážek zákonné činnosti včetně elektronického obchodu, a v souladu s právními předpisy této smluvní strany zachová základní zásady jako svobodu projevu, právo na spravedlivý proces a soukromí.

Část se pak týká mechanických a softwarových ochran děl. V podstatě jde o to, že zákon se má dle dohody snažit zabránit šíření softwaru a dalších pomůcek na odstranění těchto ochran:

Každá smluvní strana stanoví odpovídající právní ochranu a účinná právní opatření proti obcházení účinných technologických prostředků, které užívají autoři, výkonní umělci nebo výrobci zvukových záznamů v souvislosti s výkonem svých práv a která omezují nakládání s jejich díly, výkony nebo zvukovými záznamy, k nimž příslušní autoři, výkonní umělci nebo výrobci zvukových záznamů nedali svolení nebo která nejsou dovolena zákonem.

Podle dohody bude tedy zakázané šíření aplikací, které umí například odstranit ochranu proti kopírování originálních DVD. Jsou to aplikace celkem známé a často šiřitelné zcela zdarma, existují ale i komerční produkty.

ACTA nezapomíná na to, že tyto funkce bývají skryté jako podřadné v rámci celé aplikace. Pokud je to opravdu maličkost vedle dalších funkcí (například právě při práci s DVD), program bude moci existovat. Pokud odstraňuje ochranu a vedle toho umí už jenom vypalovat, nebude mít zřejmě šanci na přežití.

Co na hranicích

ACTA:

Pro zlepšení účinnosti prosazování práv k duševnímu vlastnictví na hranicích mohou příslušné orgány smluvní strany:

a) vést konzultace s významnými zúčastněnými stranami a příslušnými orgány dalších smluvních stran odpovědnými za prosazování práv k duševnímu vlastnictví s cílem identifikovat a řešit závažná rizika a prosazovat opatření ke zmírnění těchto rizik; a

b) sdílet s příslušnými orgány dalších smluvních stran informace o prosazování práv k duševnímu vlastnictví na hranicích včetně relevantních informací s cílem lépe identifikovat dodávky, u nichž je podezření, že obsahují zboží porušující práva, a zaměřit se na jejich kontrolu.

Nic o mp3 přehrávačích jsem ani v této části nenašel. Nic o tom, že student bude podroben prohlídce pevného disku svého notebooku. To je věc zákonů. Je to o tom, jak se k tomu postavíme v ČR.

Takže?

ACTA neříká, že bude někdo popotahován za stažení filmu. Poskytovatel připojení musí vydat informace o účastníkovi (ale to také není nic nového pro naše zákony), ale o nuceném odpojení nemůže být řeč.

Za mnohem nebezpečnější považuji nucené filtrování Internetu polovládními organizacemi, což se děje už roky a média to nezajímá. Možná už teď nemůžeme na některé weby, ale nikdo to neřeší, ani Anonymous.

To je přece ta svoboda informací, za kterou bychom měli bojovat. Ne za to, aby bylo legální nahrávat filmy v kině na mobil.