Asociace lesních mateřských škol vyjednává o změnách ve školském zákoně, do procesu rozhodování o odkladu chce zahrnout ředitele mateřských škol

Redakce NETzin.cz 3. 2. 2025     Rubrika:  Společnost    Štítky: politika, vzdělávání, zákony

Během února bude rozhodnuto o podobě odkladů školní docházky. Současná vláda se shodla, že jejich počet sníží z důvodů nadbytečného prodlužování školní docházky. Poslanci předložili novelu školského zákona, která řeší dlouhodobý problém nefunkčních odkladů. Snížení četnosti odkladů je nepochybně potřeba. Rozhodli se však dosáhnout tohoto cíle zdánlivě nejkratší a tedy i nejtvrdší cestou – chtějí odklady téměř zrušit. Bohužel tak hrozí, že vylijí vaničku i s dítětem. Novela je nyní ve Sněmovně a Asociace lesních MŠ vyjednává spolu s dalšími organizacemi její změnu.

Jedním z hlavních argumentů pro snižování počtu odkladů je úspora ve státním rozpočtu. Rok školní docházky navíc stojí podle studií PAQ Research 2 až 3 miliardy korun ročně.

„Motivací pro zrušení odkladů nemá být jen jednorázová úspora ve státním rozpočtu, ale jejich usměrnění jako efektivního nástroje používaného pro ty děti, které jej nezbytně potřebují,” říká Magda Kvítková, advokační expertka Asociace lesních mateřských škol (ALMŠ). Navíc podle studie PAQ Research není jasné, zda plošné zrušení odkladů nepřinese naopak vyšší a dlouhodobější zátěž rozpočtu. Hrozí, že bude výrazně více dětí ohroženo táhnoucím se vzdělávacím neúspěchem vedoucím až k obtížnému hledání uplatnění na trhu práce. Tím by šla novela proti všem snahám, aby každé dítě včas dostalo dostupnou podporu a mělo šanci později uspět na trhu práce. Z analýz totiž opakovaně vyplývá, že dřívější podpora je efektivnější a levnější.

Poslanecký návrh otevírá dveře k diskusi a reformě o podobě odkladů. Ta by měla probíhat zejména mezi těmi, kdo s dětmi přímo pracují, tedy mateřskými a základními školami, pedagogicko-psychologickými poradnami (PPP), speciálně poradenskými centry (SPC) a jejich kontrolními orgány. Novela však zavádí úplně nový postup, který působí nesystémově. Převádí rozhodování o odkladech na lékaře, tedy zcela z gesce ministerstva školství. Odklad by mohlo dostat pouze dítě, kterému v zahájení školní docházky brání zdravotní stav.

„Vláda se domnívá, že lékař specialista rozpozná podle zdravotního stavu úroveň zralosti dítěte. Tato diagnostika se ale sotva daří v úzké spolupráci psychologů a učitelů z předškolních zařízení. Místo toho, abychom zlepšili úroveň této spolupráce, přibyde v již takto přetíženém systému další krok stranou, který ve výsledku nepomůže těm dětem, které to potřebují,” domnívá se Tereza Valkounová, předsedkyně ALMŠ.

Je zřejmé, že počet nadbytečných odkladů je třeba snížit a ulevit náporu neopodstatněných žádostí na poradny. ALMŠ proto navrhuje stavět na práci pedagogů mateřských škol a omezit možnost žádostí o odklady pouze na děti se speciální vzdělávací potřeby (SVP), kterým již mateřská škola určila podpůrná opatření.

„Nutnost získat nejdříve potvrzení od MŠ na základě probíhajícího plánu pedagogické podpory může být kýženým filtrem, který zamezí nadbytečným žádostem o odklad,” říká Kvítková. K těm, kdo mohou spolurozhodovat o udělení odkladu, by tak podle ALMŠ měl přibýt také ředitel mateřské školy.

„Administrativa a péče spojená s realizací a vykazováním podpůrných opatření motivuje ředitele k tomu, aby je přiznávali jen potřebným dětem. Česká školní inspekce může vzniklé záznamy efektivně kontrolovat a pracovat se školami, které odklady užívají neefektivně,” vysvětluje Kvítková. Vyrovnávání vzdělávacích šancí všech dětí, které nastoupí do povinného ročníku mateřské školy, je jedním z hlavních úkolů předškolního vzdělávání. „Jsou děti, které skutečně potřebují více než jeden rok, aby se naučily vše, na čem pak základní škola staví a nejde to urychlit. Tak jako nelze urychlit výměnu mléčných zubů, neurychlíme zrání nervové soustavy ani emoční stabilitu, pokud dítě například přišlo z náročného domácího prostředí,” apeluje Valkounová.