Jak fungují parlamentní volby v České republice

Redakce NETzin.cz 29. 5. 2025     Rubrika:  Společnost    Štítky: politika, volby, volby 2025

Parlamentní volby v České republice se konají jednou za čtyři roky a rozhodují o složení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, která má zásadní roli v zákonodárném procesu. Druhá komora parlamentu, Senát, má odlišný volební systém a jiný volební cyklus, takže se zde zaměříme především na volby do Poslanecké sněmovny.

Kolik poslanců se volí?

Do Poslanecké sněmovny se volí 200 poslanců na období čtyř let.

Jaký je volební systém?

Česká republika používá poměrný volební systém, což znamená, že počet mandátů (křesel), které strany získají, odpovídá podílu hlasů, které dostaly ve volbách. Hlavní znaky systému jsou:

• Volební kraje: Česká republika je rozdělena na 14 volebních krajů, které odpovídají krajům jako administrativním celkům. V každém kraji se volí různý počet poslanců podle počtu obyvatel.
• Hlasování pro strany: Voliči hlasují pro kandidátní listinu jedné strany, hnutí nebo koalice. Na volebním lístku mohou udělit až čtyři preferenční hlasy jednotlivým kandidátům dané strany.
• Volební klauzule: Aby se strana dostala do sněmovny, musí získat alespoň 5 % hlasů v celostátním měřítku. Pro koalice platí vyšší hranice – např. pro dvoučlennou koalici 8 %, pro tří a vícečlennou 11 %.
• Přepočet hlasů: Hlasy se přepočítávají na mandáty pomocí metody zvané D’Hondtova metoda, která zvýhodňuje větší strany.

Kdo může volit?

Občané České republiky, kteří dosáhli věku 18 let nejpozději v den voleb.

Volby jsou přímé, rovné a tajné. Volit mohou i občané v zahraničí.

Výsledky voleb jsou většinou známy během několika hodin po uzavření volebních místností. Díky elektronickému systému sčítání hlasů (ne však elektronickému hlasování) patří Česko k velmi efektivním zemím, co se týče volební logistiky.

Kdo může kandidovat?

Občan České republiky starší 21 let.

Kandidovat může jako člen politické strany, hnutí, nebo jako nezávislý na kandidátce.

Každá kandidátní listina musí být podána nejpozději 66 dnů před volbami.

Jak fungují preferenční hlasy

Volič může udělit až čtyři preferenční hlasy kandidátům na kandidátce. Pokud kandidát získá více než 5 % preferenčních hlasů z celkového počtu hlasů pro danou kandidátku, může přeskočit výše postavené kandidáty a dostat se do Sněmovny. Už několikrát se stalo, že „neviditelný“ kandidát z konce listiny se díky preferencím dostal do sněmovny, a naopak lídr se tam nedostal.

Jak to funguje krok za krokem:

• Spočítají se všechny hlasovací lístky, které voliči odevzdali pro danou kandidátku.
• Každému kandidátovi se sečtou preferenční hlasy.
• Každý, kdo má 5 % a více z celkového počtu hlasů pro danou kandidátku, se zařadí do popředí.
• Mezi těmito „úspěšnými“ kandidáty rozhoduje počet preferencí — čím víc preferenčních hlasů, tím výše.
• Zbytek kandidátů, kteří 5 % nemají, zůstane v původním pořadí podle seznamu.

Kdy se volby konají?

Volby se obvykle konají v pátek a sobotu, přičemž pátek je od 14:00 do 22:00 a sobota od 8:00 do 14:00.

Termín vyhlašuje prezident republiky.

Co následuje po volbách?

Po volbách prezident pověří vítěznou stranu nebo koalici (obvykle jejího lídra) sestavením vlády. Pokud tato vláda získá důvěru Poslanecké sněmovny, začne oficiálně vládnout. Pokud důvěru nezíská, prezident může pověřit někoho jiného.

Stane se kandidát poslancem, i když v kraji překročí jeho strana 5% hranici?

Aby se někdo stal poslancem, musí jeho strana překročit celostátní hranici 5 % hlasů. Pokud se to nestane, nedostane žádný mandát v žádném kraji, bez ohledu na to, kolik hlasů získala v jednotlivých krajích.

Příklad:
Strana získá v Jihomoravském kraji 7 % hlasů, ale celkově v celé ČR jen 4,8 %.

V tom případě nedostane ani jedno poslanecké křeslo — tedy ani lídr kandidátky v Jihomoravském kraji se poslancem nestane.

Stane se kandidát poslancem, když strana celostátně překročí 5% hranici, ale v konkrétním kraji nikoli?

Ano, může se to stát, pokud se na kandidáta „dostane řada“ při přidělování mandátů v tom kraji.

Jak to funguje:

1. Strana celostátně překročí 5 % → postupuje do rozdělování mandátů.
2. Počet mandátů se nejprve rozdělí mezi kraje podle výsledků v krajích (kolik tam která strana získala hlasů).
3. Ve „slabém“ kraji, kde má třeba jen 4 %, může strana i tak získat mandát, pokud je tam celkový počet hlasů a přepočet na mandáty pro ni výhodný (např. v malém kraji s nízkou konkurencí).
4. V kraji, kde strana žádný mandát nezíská, se žádný její kandidát poslancem nestane — i kdyby to byl lídr a i kdyby měl spoustu preferenčních hlasů.

Takže konkrétně:

• Strana má celostátně 6 % → OK, překročila hranici.
• V Ústeckém kraji má ale jen 4 % → velmi pravděpodobně v tomto kraji nezíská žádný mandát.
• Lídr kandidátky v tomto kraji se tedy poslancem nestane, protože v kraji nebyl straně přidělen žádný mandát.