Pionýrský tábor Větrník (u Lipna) [foto]
Dětský pionýrský tábor Větrník u vodní nádrže Lipno byl rekreační středisko jihočeských papíren ve Větřní a v Českých Budějovicích. Děti zaměstnanců těchto tenkrát státních podniků tam proto mohly jezdit na dětské letní pionýrské tábory.
Dnes je celý komplex budov ve zuboženém stavu, dřevěné chatky chybí, ale o celý areál se někdo přece jenom stará. Lze to poznat podle prořezaných křovin a občasně posekané trávy.

Celý objekt je podsklepený, chodilo se tam do sprch. WC bylo stranou od tábora ve formě latrín, do vydlaždičkovaných prostor děti normálně nesměly – jen při výjimečných událostech.
Ve stejném objektu na fotografii byl i malý obchod se smíšeným zbožím, kde si mohly děti něco malého koupit. Pamatuji si, že jsem si za jednu korunu kupoval limonádu.
Uvnitř byly pokoje pro vedoucí a další pracovníky tábora.

V té samé budově byla také jídelna, která se někdy přeměnila na kinosál. Tábor měl k dispozici velkou promítačku a připadali jsme si opravdu jako v kině.

Jídlo bylo uskladněno v malé kamenné stavbě stranou od kuchyně.

Stranou od skládku byl vstup do další části stavby, kterou zabírala kuchyně.

V této části stavby byla ještě zřejmě administrativní část, pravděpodobně malá kancelář vedoucího tábora, kde vyplňoval tiskopisy o socialistické výchově mládeže. Za komunistů se musely tyto věci reportovat, o čemž svědčí staré tiskopisy, které jsem na místě i po dvaceti letech nalezl.
Ale zpátky k jídlu. To se vydávalo skrz okénko, u kterého děti stály frontu.

Děti bydleli v chatkách většinou po čtyřech. Do vybavení patřily dvě palandy, nějaké skříňky, stůl a židle. Chatky ale už na svém místě nestojí, zbyly po nich jenom základy.

V areálu byla dvě hřiště, kde se hrály hry, sportovalo se a každé ráno a večer zde probíhaly nástupy celého tábora, při kterých se na stožár při slavnostním ceremoniálu vytahovala vlajka. Kdo měl trestné body, musel během nástupu obíhat celé hřiště, kdo měl narozeniny, dostal čokoládu.
Z krás Větrníku každopádně zbylo jenom to Lipno.

Autor: Redakce NETzin.cz












No palandy byli po třech, chatky byli doslova luxusní. Měli velikou prosklenou předsíň se stolem a židlemi, vč olejoých radiátorů. Nikdo v tý době nešetřil ani na dětech. Do sprch se samo s sebou chodilo do kamenné budovy, latríny a čištění zubů je jasné, byli venku, ovšem spíš z důvodu kapacitních, než že nikdo nesměl kadit dovnitř.
Uvnitř budovy byla opravdu i administrativní část, kde sídlil vedoucí tábora se sekretářkou a byla zde i stálá ordinace, s lékařkou a sestrou. Kinosál byl ovšem mimo jídelnu, „přes chodbu“ kousek dál, za společenskou místností velikosti tělocvičny.
Zajímavostí byl za jídelnou vodovod, ze kterého tekl neustále čaj z citrónem, či šťáva s vodou. Kdokoli si kdykoli mohl dojít. I po večerce.
Nejsem si vědom obíhání hřiště za negativní body, ani čokolád k narozeninám. Ranní nástupy s vysouváním vlajky a Večerní se stahováním, byli vždy.
Ještě jste pozapoměli na jednu supervychytávku, která nebyla nikde jinde a to bylo molo s parádní klouzačkou, vysokou cca 5 metrů.
Dále mi nějak chybí fota místa konání táborových ohňů, velkého pískového hřiště k nástupům a asfaltových hřišť na volejbal, tenis a nohejbal.
Je škoda, jak to tam dopadlo a v jakém je to stavu. Zároveň se divím, jak to ti vošklivý komunisti mohli utáhnout „peněžitě“ když si s tím není schopná naše předobrá rozkradačská demokracie poradit. Promiňte, ale narážky na takový témata, jste si mohl nechat vod cesty. Tedy pokud jste na tom táboře pane Kudláčku jako dítě, či vedoucí opravdu byl.