Jak mBank propásla svou příležitost

Redakce NETzin.cz 24. 5. 2014     Rubrika:  Finance, ekonomika, Podnikání    Štítky: banky, finance, služby

Koncem roku 2007 došlo na bankovním trhu v České republice k převratu. Způsobila ho mBank, která přišla do Čech a prostřednictvím dobře udělané reklamy a z nemalé části také díky velkému zájmu novinářů prohlásila, že dochází k bankovní revoluci a nyní už nebudeme muset za služby bankám platit. Nový vítr v bankovním sektoru, cool a trendy mBank se profilovala jako banka internetová, tedy bankovní dům s minimem poboček a vstřícnými službami.

Jako zákazníka tehdy Poštovní spořitelny mě to zaujalo. Platil jsem něco za vedení účtu a za transakce, navíc s dost problematickým elektronickým bankovnictvím. K mBank jsem tedy přešel a podle tehdejších zpráv jsem rozhodně nebyl sám. Nebylo dne, abych o mBank něco nového nečetl, neviděl nějakou reklamu a nediskutoval o tom s přáteli i rodinnými příslušníky. Všechno vypadlo slibně – dokonce i mKiosek v Globusu byl děsně cool.

Velký pád

Dnes je ten samý mKiosek v tom samém supermarketu většinou opuštěný. Nemůžu to pochopitelně tvrdit s jistotou, protože nemám žádné statistiky, ale když jdu při nákupech kolem, žádné zákazníky tam sedět nevídám. Proč?

Mám pro to jednoduché vysvětlení. Majitelé mBank potěšeni úspěchem a velkým přílivem klientů nalákaných na služby bez poplatků a na vysoké úročení peněz vložených na spořící účet, nenápadně změnili svou politiku.

Za prvé během poměrně krátké chvíle zmíněný vysoký úrok snížili na nějaký běžný, dostupný v kterékoli jiné bance, a za druhé v polovině roku 2010, tedy necelé 3 roky po vstupu na český trh, zavedli klientům na jejich bankovních účtech poplatky. Nešlo i nic hrozného, psal jsem o tom na Netzinu. Ve stručnosti zůstalo zdarma vedení účtu a prvních deset platebních příkazů na účty v cizích bankách. Za každý další příkaz chtěla banka 3 koruny, tedy nic hrozného oproti jiným bankám. Pokud člověk používá účet běžným způsobem, nezačal platit nic.

Problém byl v tom, že veřejnost to považovala za zklamání. Všichni byli tak nadšení z nové banky bez poplatků, že tohle považovali za ránu pod pás bez ohledu na to, jaké poplatky to ve skutečnosti byly a jak se ve skutečnosti změnily podmínky. Prostě mBank, slibující revoluci v bankovních službách, z nás udělala blbce.

A ten samý rok, v květnu 2010, získala Fio burzovní společnost bankovní licenci a stala se FIO bankou.

Pěkně ilustrační je následující screenshot pořízený na Facebooku, kde oba zmiňované ústavy reagovaly na vyhlášení nejlevnějších bank roku 2013.

mBank a Fio na Facebooku

Ale není to pochopitelně jenom Fio. Své udělá i celkem úspěšná Air Bank a další bankovní domy snažící se prosadit na trhu novým přístupem ke klientům.

Nový začátek

Příběh končí „Novou mBank“. Velká reklamní kampaň na počátku letošního roku nás upozornila na novou grafickou identitu firmy a hlavně na nové revoluční internetové bankovnictví, které podle tiskové zprávy udává směr ostatním bankám na světě. Spouštěno bylo 10. února 2014 a nabízí například (cituji z oficiálního webu) plně automatizovanou správu osobních financí, která přehledně analyzuje historii a navrhuje rozpočty na další období, inteligentní vyhledávání po vzoru Googlu či chytré platby přes Facebook a SMS.

Jsem klientem mBank a popravdě nevím, co je na tom pravdy. Aura a společenská nálada kolem super banky je definitivně pryč, hlavní účet mám jinde a novinky mBank mě už nějak neoslovují. Banka, která posílá pozemní poštou adresně svým klientům nabídky půjček, není nic pro mě.