Výlet do Osvětimi, Polsko 2018

Luboš Kudláček 12. 12. 2018     Rubrika:  Cestování a turistika    Štítky: Osvětim, Polsko, válka, výlet

S rodinou jsem byl v Terezíně, s partou kolegů a kamarádů jsme se pro změnu rozhodli navštívit koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim. Výlet trval 3 dny, v článku budu popisovat jen samotnou Osvětim.

Cesta do Polska

Vyrazili jsme v pátek v 5 hodin ráno, protože z Českých Budějovic je to přece jenom 470 kilometrů a dle navigace pět a půl hodiny cesty. Člověk se potřebuje občas zastavit, takže jsme počítali, že naše cesta bude trvat hodin minimálně šest, nicméně nakonec trvala hodin sedm.

Německy Auschwitz, česky Osvětim, je polské okresní město ležící zhruba 60 kilometrů západně od Krakova, 96 kilometrů od Ostravy a 35 kilometrů od polských Katovic, jejichž hotely doporučuji k ubytování v případě, že se rozhodnete strávit u našeho severního souseda více času. Polsko je hezká země plná příjemných lidí, takže než se vracet po prohlídce Osvětimi narychlo do naší vlasti, ubytování na noc přijde vhod.

Obecně o táborech v Osvětimi

V Osvětimi a jeho okolí nacisté během druhé světové války vybudovali táborový komplex, kde zemřelo více než milion převážně židovských vězňů.

Původní tábor Auschwitz I byl založen na základě příkazu Heinricha Himmlera v roce 1940 v bývalých kasárnách přímo ve městě, následně byl vybudován nedaleký vyhlazovací Auschwitz II (neboli Auschwitz-Birkenau) a dále pracovní tábor Auschwitz III. Tyto 3 základní tábory sloužily společně s dalšími menšími pobočnými mimo jiné pro konečné řešení židovské otázky (holokaust), o němž nacisté rozhodli v roce 1941.

Vyhlazovací tábor Osvětim (Auschwitz II neboli Auschwitz-Birkenau)

Vesnice Březinka, jak malebně to zní… Tábor Birkenau (česky Březinka), (postavený na místě vesnice, jejíž obyvatelstvo bylo vysídleno a domy přestavěny nebo rozebrány) ale malebný rozhodně není. Právě zde se odehrály, troufám si říct, největší hrůzy, kterých se mohli nacisté dopustit – právě do tohoto tábora vjížděly vlaky, které známe z dobových fotografií a na perónech pak byli přijíždějící lidé rozdělování dle toho, jestli byli schopni práce, nebo jestli bylo lepší je rovnou poslat na smrt.

Většina obětí byla zavražděna v plynových komorách areálu Auschwitz II plynem Cyklon B (prudce jedovatý pesticid na bázi kyanovodíku).

Plynová komora

Plynová komora na fotografii stojí v táboře Auschwitz I (o kterém bude psát později), v Auschwitz II – Birkenau jsem ji nemohl vyfotit, protože se tam žádná nedochovala. Plyn byl do komory vhazován v plechovkách otvory ve stropě.

Těla byla poté spalována. V táboře Birkenau je k vidění i místo, kde nacisté oběti polévali benzínem a zapalovali je přímo na zemi před plynovou komorou, protože ze začátku ještě neměli postavená krematoria. Po spálení byl popel vhazován do jezírka.

Smrt dalších vězňů, kteří nebyli zabiti plynem, byla způsobena hladověním, nucenými pracemi, individuálními popravami a pseudolékařskými experimenty. Například nenápadný dřevěný domek na fotografii nacházející se poblíž vstupní brány tábora je porodnice. Živé děti však její dveře neopouštěly.

Dochovaných stavení je ale jinak v Auschwitz II pomálu. Z ubikací pro vězně zbyly většinou jen základy, výjimkou je např. jídelna nebo ubytovna pro ženy s dětmi na obrázku níže. I tak je řada trosek na obrovské ploše obehnané a rozdělené na menší části plotem s ostnatým drátem dostatečně působivou podívanou a památníkem hrůz, které by se neměly v budoucnu už nikdy opakovat.

Koncentrační tábor Osvětim (Auschwitz I)

Základní koncentrační tábor Auschwitz I založený, jak jsem již zmínil, v bývalých kasárnách přímo ve městě Osvětim, tak hrůzný na první pohled není. Byl zřízen především pro polské vězně a válečné zajatce, i na těch se ale dozorci z řad příslušníků SS dopouštěli surovostí, jejichž následkem byla často smrt. Pro zajímavost mohu uvést, že první transport s vězni přijel 14. června 1940, počet vězňů se následně rozrostl na 10 tisíc, ale již v březnu roku 1942 jich zde bylo živých pouze 945. I ti pak byli stejně přestěhováni do vyhlazovacího Auschwitz II, protože Auschwitz I s kapacitou 30 tisíc vězňů měl být především táborem tranzitním.

Na místě je nyní důstojné muzeum, které je však možné navštívit jen v předem nahlášené skupině kdykoli v provozní době, nebo později odpoledne jako nenahlášený jednotlivec. Vstupné se neplatí, stačí projít bezpečnostní kontrolou (povoleny nejsou žádné zbraně, tedy ani kapesní nůž, poblíž vchodu je ale úschovna).

Jednotlivé budovy se věnují vždy konkrétnímu tématu a jedna z nich i vězněným lidem z Československa.

Celkový dojem

Velitel tábora Rudolf Höss se při norimberských procesech pochlubil, že v Osvětimi zemřely více než tři miliony lidí. Tuto informaci vyvrací Státní muzeum Auschwitz-Birkenau, které říká, že mrtvých vězňů bylo 1,1 milionu, z nichž přibližně 90 % byli Židé. K osvobození Osvětimi došlo Sověty 27. ledna 1945.

Průmyslové vraždění realizované v Osvětimi nemá v našich dějinách obdoby. Po shlédnutí si myslím, že cesta do obou popisovaných táborů by měla být povinnou exkurzí všech žáků na druhém stupni základních škol. Čtrnáctiletý člověk si podle mě již dokáže plně uvědomovat, co znamená ta hromada vlasů či dětských botiček vystavených v jedné z budov. Dokáže se sám zamyslet nad tím, co tato zvěrstva vlastně způsobilo, co bylo příčinou, a že (nenechme se ukolébat dobou a náladou růstu) se podobná situace může i v Evropě plné míru opakovat.