Ministerstvo financí chce zregulovat spotřebitelské úvěry

Redakce NETzin.cz 9. 3. 2015     Rubrika:  Finance, ekonomika    Štítky: Ministerstvo financí, půjčky, úvěry

V naší zemi je podle Ministerstva financí až moc jednoduché poskytovat nebankovní úvěry. Firma zabývající se tímto byznysem totiž nepotřebuje licenci a nemusí splňovat žádné požadavky. Z tohoto důvodu je v ČR přes 50 tisíc subjektů poskytujících půjčky.

Důsledkem tohoto prostředí, v němž je velice těžké vykonávat účinnou kontrolu, jsou nekalé praktiky firem a hlavně podvedení klienti. Na to se samozřejmě nabalují sociální problémy. V konečném důsledku to je stát, kdo na své náklady (přesněji na náklady každého z nás – daňového poplatníka) musí vzniklé problémy řešit.

Regulace spotřebitelských úvěrů

Ministerstvo financí proto připravuje regulaci spotřebitelských úvěrů, které spadají do šedé ekonomiky. Začalo pracovat na novém zákonu, který by měl celé problematické odvětví vyčistit od neférových praktik a nastavit jasná pravidla pro poskytování nebankovních úvěrů.

Hlavním stavebním kamenem zákona je, že dohled nad nebankovními poskytovateli a zprostředkovateli převezme Česká národní banka. Identické řešení je nastaveno v řadě států EU, kde na tyto subjekty dohlíží buď centrální banka, nebo jiný národní regulátor, pokud centrální banka nemá v gesci dohled nad finančním trhem.

Příkladem může být Slovensko, které obdobný zákon již přijalo a kde od 1. dubna 2015 bude oblast úvěrů pro spotřebitele dozorovat Slovenská národní banka.

Volba centrální banky jako jednotného dohledového orgánu je přirozená. Banka má s dohledem značné zkušenosti, neboť aktuálně dohlíží na subjekty s bankovní licencí (banky a stavební spořitelny), ale i například pojišťovny a další instituce na finančním trhu.

Co nebankovní poskytovatele úvěrů čeká

Ministerstvo financí dále plánuje, že poskytovatel půjček by měl prokázat určitou úroveň odbornosti a důvěryhodnosti a měl by nést odpovědnost za případné škody, které způsobí. Je na diskusi, zda vyžadovat nějaký minimální vstupní kapitál (například Slovensko počítá s minimálním kapitálem 500 tisíc eur), nebo se zvolí jiná forma (povinné pojištění odpovědnosti za škodu).

Zákon by měl v ideálním případě začít platit v první polovině příštího roku.