Tip na výlet: Boubínský prales a hora s rozhlednou Boubín
Boubínský prales (920 – 1110 m) o rozloze 666,41 ha byl vyhlášen národní přírodní rezervací již v roce 1858. Leží na jihovýchodním úpatí hory Boubín. Dnešní jádro Boubínského pralesa, tvořené zejména bukem, smrkem a jedlí, je nejzachovalejším zbytkem původních rozsáhlých šumavských smíšených horských lesů, tzv. pomezního hvozdu. Nejstarší smrky a jedle dosahují stáří 300 – 400 let.
Historie vzniku Boubínského pralesa je spjata se jménem vimperského lesníka Josefa Johna. Již v roce 1851 vytyčil v okolních pralesovitých porostech 8 zkusných ploch, pouze jedna z nich se nacházela na území dnešního jádra rezervace. Ta byla objevena a znovu zaměřena v roce 1960. Po 110 letech tak bylo provedeno zcela ojedinělé srovnání. Nezměnil se téměř počet stromů, na 1 ha asi 350, ani hmota stojících stromů, asi 850–900m3 na 1 ha. Nápadně se zvýšil podíl buku z 15 na 40 % a snížení podílu jedle z 20 na 1 – 2 %. Výzkum potvrdil, že v přirozeném lese se udržuje vyvážený stav lesního porostu.
Boubínské jezírko
Boubínské, nebo též Kaplické jezírko, ležící v nadmořské výšce 920 m, bylo vybudováno v roce 1836 jako umělá nádrž pro umožnění plavby dřeva. Rozloha jezírka je 0,37 ha, jeho největší hloubka u výpusti dosahuje 4 m.
Na spodní části hráze je dobře patrná úprava toku – vyložení dna i boků koryta kameny či kamennými deskami. Jezírko je napájeno Kaplickým potokem, jehož tok byl od nádrže upraven pro plavbu dřeva jako plavební kanál. O důkladnosti této úpravy svědčí i skutečnost, že ještě 12 let po II. světové válce zde bylo možno plavit dřevo z boubínských lesů. Dnes již jezírko ztratilo svůj původní význam.
Vlastní území Boubínského pralesa je od roku 1966 oploceno na ochranu před jelení zvěří, jež v důsledku přemnožení ničila nárost mladých dřevin na území pralesa a znemožňovala obnovu pralesního porostu.
Vidlicový smrk
Rostl v pralesovitém zbytku mezi jezírkem a lesní cestou Dlouhohřbetní v nadmořské výšce cca 900 m (Král smrků rostl v nadmořské výšce 1000m.)
Byl poražen jako odumřelý strom na jaře 2005, odumřel v létě 2004. Hlavní příčinou bylo dlouholeté napadení tesaříkem, jehož larvy poškozovaly dřevo a borku ve vertikálním pásu, který se asi 8 let stále rozšiřoval a prodlužoval. Na jaře v roce 2005 zůstalo zachováno vodivé pletivo o šířce 40 cm. Tak malý rozsah živé tkáně nebyl schopen udržet při životě velkou korunu smrku.
Smrk byl vysoký 58,85 m a starý asi 350 let. Průměr kmene 1,3 m nad terénem dosahoval 142,4 cm a jeho obvod 446 cm. Objem dřeva dosáhl 32,26 m3. Průměrná šířka přírůstku na poloměru se pohybovala kolem 2,41 mm/rok, zatímco přírůstky během života smrku byly spíše vyšší, posledních 50 let před odumřením se výrazně snížily a jejich šířka klesla pod 1mm/rok.
Král smrků
Původně nejmohutnější strom pralesa padl při vichřici v prosinci roku 1970. Jednou z příčin pádu tohoto velikána – výška 57,2 m a vychýlením 11 m od svislé osy, obvod kmene ve výšce 1,3 m 509 cm, věk 440 let, objem 29,19 m3 dřeva – byla i nadměrná návštěvnost okolí paty kmene, jež způsobila sešlapání a následné rozbahnění půdního povrchu. Snížení únosnosti půdy udusáním a obnažení kořenového systému uspíšilo tak zánik „Krále“. Za nástupce je pokládán opodál stojící smrk o výšce asi 54 m.
V oblasti Boubína rostly i dříve mohutné stromy, zejména smrky. V roce 1866 uschl v pralese smrk starý 445 let o výšce 57,2 m, průměru na pařezu 137 cm a hmotě 37,1 m3. Na výstavě ve Vimperku byl vystaven v roce 1882 výřez smrku zvaného „Wunderfichte“ (zázračný) o výšce 60m, věku 422 let a objemu 40m3.
Boubín
Boubín je nejvyšší a nejznámější hora vnitřní části české Šumavy. Boubínský masiv je složen převážně z ruly a je pokrytý převážně smrkovými lesy. Na jihozápadním svahu je jedna z nejznámějších přírodních rezervací v Čechách – Boubínský prales. Byl založen schwarzenberským hajným Josefem Johnem a od roku 1858 je chráněným územím. Nynější rozloha rezervace činí 666,4 ha. Na 47 ha se rozkládá vlastní jádro rezervace. Je to porost tvořený převážně smrkem, bukem a jedlí, který skrývá stromy ve stáří 300 až 400 let.
Po obvodu pralesa vede naučná stezka, měřící 3,8 km s osmi zastávkami, kde je možno z instalovaných panelů získat informace o flóře, fauně, podnebí apodob. Stezka vychází od Boubínského jezírka.
Na vrcholu postavený žulový obelisk připomíná výstup pražského arcibiskupa Bedřicha Schwarzenberga 3.8.1867.
Boubínská rozhledna
Na vrcholu Boubína stával dřevěný triangulační bod s vyhlídkovou plošinou, postavený ještě před válkou. Z bezpečnostních důvodů byl stržen v roce 1976. Na podzim 2004 byla postavena nová dřevěná rozhledna, která byla slavnostně otevřena 3.června 2005.
Jedná se o stavbu dřevěné rozhledny vysoké 21 metrů, umístěné na vrcholu Boubína, nacházejícím se na katastrálním území Včelná – OÚ Buk. Nástupní místo na věž je na úrovni cca 1360 metrů nad mořem. Po dřevěném schodišti, umístěném v ose věže se turista dostane až na ochoz, umístěný v sedmém nadzemním podlaží.
Věž je v základně široká 7×7 metrů a ve vrcholové části se zužuje na šířku 4×4 metry. Nosné konstrukce ze smrkové tlakově impregnované kulatiny o průměru 20cm jsou ukotveny na čtyřech železobetonových patkách obložených sbíraným kamenem. Skelet je vzájemně provázán ocelovými styčníky spojenými šrouby. Věž má na vstupu opláštění se dveřmi zajišťujícími bezpečný přístup na věž.
Investorem a zadavatelem stavby je pod hlavičkou sdružení obcí Horní Vltava – Boubínsko obec Kubova huť. Konečná cena stavby se i díky průtahům s realizací a navýšení DPH pro stavební práce vyšplhala na cca 3 miliony Kč.
Autor: Redakce NETzin.cz
