Inflace

Inflace je jedním ze základních ukazatelů ekonomiky. Údaj v procentech vyjadřuje míru zvýšení cen pro spotřebitele a zároveň tím pádem snížení hodnoty/kupní síly peněz.

Ceny se sledují na tzv. spotřebním koši statků a služeb, který obsahuje zhruba 1000 položek – věcí, za něž Češi nejvíce utrácejí. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců proti průměru 12 předchozích měsíců.

RPSN – roční procentní sazba nákladů

RPSN (údaj, který musí uvádět každý poskytovatel úvěrů) je procentuální vyjádření navýšení dlužné částky, kterou dlužník zaplatí každý rok.

RPSN je tak nejdůležitější údaj týkající se půjček (spotřebitelských úvěrů).

RPSN se skládá většinou z

• úrokové sazby (odměny věřitele za úvěr)
• pojištění úvěru
• poplatku za vedení úvěrového účtu
• poplatku za výpisy
• další poplatky

RPSN je součet všech těchto hodnot a jde tedy o skutečnou částku, kterou dlužník zaplatí svému věřiteli za jeden rok.

Životní úroveň

Životní úroveň souvisí s ekonomikou a finančními příjmy obyvatelstva, přesto nevyjadřuje pouze objem finančních prostředků, mezd apod. Jde ve skutečnosti o míru uspokojování lidských potřeb se vším všudy a podmínek, za jakých jsou tyto potřeby lidí uspokojovány.

Kromě materiální placené spotřeby (včetně služeb) uspokojované v obchodní síti a neplacených služeb (zdravotnictví apod.), zahrnuje pojem životní úroveň také:

• úroveň bydlení (velikost, kvalita bytů a domů)
• délku volného času (čas na vzdělání, kulturu, zábavu)
• sociální jistoty (míra zaměstnanosti, nemocenské pojištění a důchodové zabezpečení)
• životní prostředí (čistota ovzduší, vod, veřejná zeleň apod.)

Obecně platí, že se vzrůstající ekonomikou státu roste i životní úroveň obyvatelstva.

Stavební spoření

Stavební spoření umožňuje naspořit předem stanovenou částku se zhodnocením a státní podporou. Peníze ze stavebního spoření je možné použít na cokoli.

Pro získání všech výhod a státní podpory je nutné spořit minimálně 6 let.

Základní parametry stavebního spoření

• Klient stavební spořitelny si určí částku, kterou chce naspořit a z té zaplatí poplatek za zřízení stavebního spoření (klasicky např. 1 % z cílové částky)
• Klient stavební spořitelny platí za vedení účtu stavebního spoření (klasicky desítky korun ročně)
• Klient získá nějaký úrok z částky, kterou již naspořil (v dnešní době typicky 1 % ročně)
• Klient získá od státu podporu ve výši 10 % ročně ze za rok naspořených peněz, maximálně ale 1000 Kč ročně
• Klient musí pro získání státní podpory a dalších výhod dodržet vázací lhůtu 6 let, tedy po tuto dobu nesmí na peníze sáhnout

Kontokorent

Kontokorent je forma průběžného úvěru sjednávaná typicky k běžnému bankovnímu účtu. Klient banky může díky kontokorentu čerpat peníze i nad rámec dostupného zůstatku vlastních finančních prostředků – čili jinak řečeno může ze svého bankovního účtu čerpat finance i do mínusu až do výše stanoveného kontokorentního rámce.

Typy a úskalí kontokorentu

Kontokorent často funguje tak, že jej klient musí jednou za určené období zcela splatit (jeho bankovní účet nemůže být trvale v mínusu, musí být jednou za určené období na nule), typicky jde o období jednoho roku, čili kontokorent musí být minimálně jednou ročně vyrovnán / splacen.

Banky nabízí často několik typů kontokorentních úvěrů, vždy s nějakou úrokovou sazbou a někdy také s poplatkem za přistavení kontokorentu na další období (typicky jeden rok). Většinou to bývá tak, že čím je poplatek za přistavení kontokorentu vyšší, tím nižší je úroková sazba a naopak.

Smlouva ke kontokorentu je nejčastěji na neomezenou dobu. Banky nabízí kontokorent pro fyzické osoby i firmy. Pro přidělení výše kontokorentu vycházejí z obratů na bankovním účtu klienta.

Mzda a plat

Mzda (v soukromém sektoru) a plat (ve státním sektoru) je odměna člověka za odvedenou práci či ve většině případů lépe řečeno za čas strávený pracovní činností pro zaměstnavatele nebo v případě platu pro stát.

• Průměrná mzda – průměrný příjem lidí.
• Reálná mzda – vyjadřuje kupní sílu mzdy, počítá se jako nominální mzda děleno spotřebitelskými cenami.
• Medián mezd – suma, které vyjadřuje střední příjem lidí, polovina zaměstnanců má méně a polovina zaměstnanců více peněz (pokud seřadíme mzdy zaměstnanců od nejvyšší po nejnižší, pak medián mezd je mzda, kterou pobírá člověk přesně uprostřed). Na rozdíl od průměrné mzdy je tak medián mezd přesnějším ukazatelem skutečných příjmů obyvatelstva.
• Hrubá mzda – příjem zaměstnance před odečtením povinných odvodů (daní, zdravotního a sociálního pojištění atd.)
• Čistá mzda – suma, kterou zaměstnanec dostane po odečtení všech povinných odvodů (daní, zdravotního a sociálního pojištění atd.)
• Superhrubá mzda – celkový náklad zaměstnavatele, tedy částka, kterou zaměstnanec dostane před odečtením povinných odvodů (daní, zdravotního a sociálního pojištění atd.) a před odečtením povinných odvodů za zaměstnance ze strany zaměstnavatele (opět sociální a zdravotní pojištění).

Kreditní karta

Kreditní karta (často se název nesprávně používá pro běžné debetní platební karty) je platební nástroj na sjednaný revolvingový úvěr. Držitel kreditní karty tak může průběžně čerpat a průběžně zároveň splácet úvěr až do výše sjednaného limitu.

Základní parametry:

• Kreditní kartou se dá platit všude tam, kde se dá platit běžnou platební kartou, z tohoto hlediska v tom není žádný rozdíl.
• Lákadlem a výhodou kreditních karet je bezúročné období, jehož začátek je většinou první den v kalendářním měsíci.
• S používání kreditní karty jsou v současné době spojeny výhody pro držitele karty ve formě slev u obchodníků apod.
• Po uplynutí bezúročného období musí držitel zaplatit také úroky z výše aktuálně čerpané částky.